Do Australie jsme leteli s tim, ze to bude odpocinkovch 14 dni. Ja, jak jiste vsichni vite, Australii temer bezmezne miluju a desne jsem se tesila - hlavne do Sydney, az se zase kouknu na stara znama mista. A jak to tak byva, desila jsem se toho, ze jak se tam tak moc tesim, urcite se to nejak zvrtne.
V Sydney, kam jsme ze Singapore prileteli, jsme meli to stesti, ze nas u sebe nechal vegetovat jeden muj kamarad z dob, kdy jsem v Sydney pobyvala. Obsadili jsme na tyden jejich obyvak a uzivali si toho, ze se par dni nekam nemusime stehovat. Naprosty luxus a pohodicka ve znameni kazdovecerni lahvicky vyborneho australskeho vina a nejakeho pekneho filmu. Jeste jednou diky Peto!!!!
Jak jsem ale predpokladala, stalo se neco, co mi pobyt v Sydney tak trochu otravilo - cely tyden bylo hnusne. S tim jsem opravdu nepocitala. Porad jsem basnila o tom, jak je v Sydney hezky a slunicko sviti 300 dni v roce a ono nic, vubec se v plne parade neukazalo!!! Navic byla i docela zima. Takze misto poflakovani se na nadhernych plazich jsme tyden v Sydney stravili v muzeich, akvariich, vnitrnich Wildlife Parks a tak. Nastesti je toho v Sydney hodne co delat i ve spatnem pocasi, ale neni to uplne ono. Dokonce doslo i na IMAX, do ktereho clovek muze jit i doma. Ale navsteva Sydney by bez vyletu na plaz nebyla to prave a tak jsme ten jediny jakz takz slusny den, co byl, prosli z Bondi Beach (coz je asi nejznamejsi plaz v Sydney) podel pobrezi a pres dalsi dve super plazicky (Tamarama a Brontee) na plaz Coogge. Nakonec jsme se koukli i na druhou hodne znamou a oblibenou plaz - Manly, kde jsem travila hodne casu pri svem pobytu v Sydney, neb tam bydlelo hodne mych znamych. Uz jen cesta lodi tam stoji za to.
Lodemi jsme se v Sydney vubec najezdili hodne, protoze tam je ferry soucasti mestske dopravy a my lodi asi 45 min jezdili kazdy den do mesta a pak zpatky "domu".
Na jeden den jsme vyrazili do Blue Mountains, coz je dalsi oblibena destinace v okoli Sydney, ktera patri mezi to co musite videt, kdyz uz v Sydney jste. Nejprve to vypadalo, ze toho moc neuvidime, ale nakonec se pocasi docela umoudrilo a alespon na chvilku se nam vyhledy otevrely.
Ze Sydney jsme se vypravili do Canberry, kde jsme chteli jen prenocovat a pokracovat do Snowy Mountains s cilem zdolat nejvyssi horu Australie - Mt. Kosciuszko. Bohuzel se nepovedlo, jelikoz tam neuveritelne neexistovalo zadne rozumne autobusove spojeni (vsichni tam jezdi jen v zime, kdy je lyzarska sezona) a pujcovat si auto jsme nechteli - Dan s sebou nema ridicak a ja se ridit z pochopitelnych duvodu bala. Jediny zpusob byl domluvit si asi 3 autobusy, ktere by dohromady staly vic nez 200 AUD/os, a to se nam platit nechtelo. Ja uz na vrcholku navic byla pred 5 lety. Tak jsme to vzdali a misto toho zustali den v Canberra. Hodne lidi tvrdi, ze to je silene mesto, kde nic neni, ale ja to vidim jinak. Je to mesto, kde to vypada, ze nikdo nezije - rozhodne to musi byt jedno z nejklidnejsich hlavnich mest sveta. Ale ze by tam nic nebylo s tim nesouhlasim. Uz jenom ta super klidna atmosfera stoji za to. Navic je tam spousta zajimavych muzei, galerii, pamatniku, vychazek na okolni kopecky, nadherna botanicka zahrada, krasne budovy parlamentu, jezero Lake Burley Griffin , ktere jsme si objeli na kolech.... den a pul je rozhodne na prozkoumani Canberry malo. Ale zas je pravda, ze tyden by byl moc.
Po Canberra nasledoval finalni presun do Melbourne. Tam uz jsem take byla, ale vice mene jsem jen projizdela, tak jsem byla docela rada, ze konecne bude cas Melbourne a okoli vice prozkoumat. Mesto je docela pekne, ale je videt, ze se teprve vyviji - porad se intenzivne stavi (i v centru) a na me pusobi tak nejak nekompaktne a nedodelane. Pro me je proste jednickou porad Sydney. Ale je pravda, ze v Melbourne to nejak vic zije. Vsude sposta baru a hospudek, parada! Taky jsme si udelali jednodenni vylet na Phillip Island, kam jsme jeli hlavne kvuli pozorovani tucnaku malych. A povedlo se - opravdu z blizka jsme videli tucnacky pochodujici si to od more k noram a pro me to bylo asi NEJ, co jsem behem tohoto pobytu v Australii videla. Videli jsme i klokany a medvidky koala a spoustu papousku a hada ... jenze to jsem znala uz z minula. Tucnaky takhle zblizka jsem jeste nevidela. Asi jednoho adoptuju, az prijedu!!! Druhy vylet kolem Melbourne byla stara dobra Great Ocean Road. Ta taky stoji za to, i kdyz jsem ji jela uz podruhe. Tentokrat jsem se ovsem nechala ukecat a zaplatila si navic let vrtulnikem nad 12 apostoly, coz je asi nejznamnejsi misto na Great Ocean Road. A protoze bylo hezke pocasi, byl to dalsi super zazitek a tech asi 70 AUD rozhodne stalo za to.
Prestoze me v Australii tentokrat opravdu nastvalo pocasi a snazilo se mi pobyt v Australii zneprijemnit, zas tak moc se mu to nakonec nastesti nepovedlo a i na dale pro me tahle zeme zustane mistem, kam se kdykoli rada vratim. Porad je tu co objevovat a za co smysluplne utracet penizky. Proste nadherna priroda, spousta zajimavych zvirat, nekonecny prostor a super pohodovy lidicky.
No a 13.11.2008 nastal presun z Melbourne na Novy Zealand, kde jsem zrovna ted.... uz nejakou chvilku, pravda.
V Sydney, kam jsme ze Singapore prileteli, jsme meli to stesti, ze nas u sebe nechal vegetovat jeden muj kamarad z dob, kdy jsem v Sydney pobyvala. Obsadili jsme na tyden jejich obyvak a uzivali si toho, ze se par dni nekam nemusime stehovat. Naprosty luxus a pohodicka ve znameni kazdovecerni lahvicky vyborneho australskeho vina a nejakeho pekneho filmu. Jeste jednou diky Peto!!!!
Jak jsem ale predpokladala, stalo se neco, co mi pobyt v Sydney tak trochu otravilo - cely tyden bylo hnusne. S tim jsem opravdu nepocitala. Porad jsem basnila o tom, jak je v Sydney hezky a slunicko sviti 300 dni v roce a ono nic, vubec se v plne parade neukazalo!!! Navic byla i docela zima. Takze misto poflakovani se na nadhernych plazich jsme tyden v Sydney stravili v muzeich, akvariich, vnitrnich Wildlife Parks a tak. Nastesti je toho v Sydney hodne co delat i ve spatnem pocasi, ale neni to uplne ono. Dokonce doslo i na IMAX, do ktereho clovek muze jit i doma. Ale navsteva Sydney by bez vyletu na plaz nebyla to prave a tak jsme ten jediny jakz takz slusny den, co byl, prosli z Bondi Beach (coz je asi nejznamejsi plaz v Sydney) podel pobrezi a pres dalsi dve super plazicky (Tamarama a Brontee) na plaz Coogge. Nakonec jsme se koukli i na druhou hodne znamou a oblibenou plaz - Manly, kde jsem travila hodne casu pri svem pobytu v Sydney, neb tam bydlelo hodne mych znamych. Uz jen cesta lodi tam stoji za to.
Lodemi jsme se v Sydney vubec najezdili hodne, protoze tam je ferry soucasti mestske dopravy a my lodi asi 45 min jezdili kazdy den do mesta a pak zpatky "domu".
Na jeden den jsme vyrazili do Blue Mountains, coz je dalsi oblibena destinace v okoli Sydney, ktera patri mezi to co musite videt, kdyz uz v Sydney jste. Nejprve to vypadalo, ze toho moc neuvidime, ale nakonec se pocasi docela umoudrilo a alespon na chvilku se nam vyhledy otevrely.
Ze Sydney jsme se vypravili do Canberry, kde jsme chteli jen prenocovat a pokracovat do Snowy Mountains s cilem zdolat nejvyssi horu Australie - Mt. Kosciuszko. Bohuzel se nepovedlo, jelikoz tam neuveritelne neexistovalo zadne rozumne autobusove spojeni (vsichni tam jezdi jen v zime, kdy je lyzarska sezona) a pujcovat si auto jsme nechteli - Dan s sebou nema ridicak a ja se ridit z pochopitelnych duvodu bala. Jediny zpusob byl domluvit si asi 3 autobusy, ktere by dohromady staly vic nez 200 AUD/os, a to se nam platit nechtelo. Ja uz na vrcholku navic byla pred 5 lety. Tak jsme to vzdali a misto toho zustali den v Canberra. Hodne lidi tvrdi, ze to je silene mesto, kde nic neni, ale ja to vidim jinak. Je to mesto, kde to vypada, ze nikdo nezije - rozhodne to musi byt jedno z nejklidnejsich hlavnich mest sveta. Ale ze by tam nic nebylo s tim nesouhlasim. Uz jenom ta super klidna atmosfera stoji za to. Navic je tam spousta zajimavych muzei, galerii, pamatniku, vychazek na okolni kopecky, nadherna botanicka zahrada, krasne budovy parlamentu, jezero Lake Burley Griffin , ktere jsme si objeli na kolech.... den a pul je rozhodne na prozkoumani Canberry malo. Ale zas je pravda, ze tyden by byl moc.
Po Canberra nasledoval finalni presun do Melbourne. Tam uz jsem take byla, ale vice mene jsem jen projizdela, tak jsem byla docela rada, ze konecne bude cas Melbourne a okoli vice prozkoumat. Mesto je docela pekne, ale je videt, ze se teprve vyviji - porad se intenzivne stavi (i v centru) a na me pusobi tak nejak nekompaktne a nedodelane. Pro me je proste jednickou porad Sydney. Ale je pravda, ze v Melbourne to nejak vic zije. Vsude sposta baru a hospudek, parada! Taky jsme si udelali jednodenni vylet na Phillip Island, kam jsme jeli hlavne kvuli pozorovani tucnaku malych. A povedlo se - opravdu z blizka jsme videli tucnacky pochodujici si to od more k noram a pro me to bylo asi NEJ, co jsem behem tohoto pobytu v Australii videla. Videli jsme i klokany a medvidky koala a spoustu papousku a hada ... jenze to jsem znala uz z minula. Tucnaky takhle zblizka jsem jeste nevidela. Asi jednoho adoptuju, az prijedu!!! Druhy vylet kolem Melbourne byla stara dobra Great Ocean Road. Ta taky stoji za to, i kdyz jsem ji jela uz podruhe. Tentokrat jsem se ovsem nechala ukecat a zaplatila si navic let vrtulnikem nad 12 apostoly, coz je asi nejznamnejsi misto na Great Ocean Road. A protoze bylo hezke pocasi, byl to dalsi super zazitek a tech asi 70 AUD rozhodne stalo za to.
Prestoze me v Australii tentokrat opravdu nastvalo pocasi a snazilo se mi pobyt v Australii zneprijemnit, zas tak moc se mu to nakonec nastesti nepovedlo a i na dale pro me tahle zeme zustane mistem, kam se kdykoli rada vratim. Porad je tu co objevovat a za co smysluplne utracet penizky. Proste nadherna priroda, spousta zajimavych zvirat, nekonecny prostor a super pohodovy lidicky.
No a 13.11.2008 nastal presun z Melbourne na Novy Zealand, kde jsem zrovna ted.... uz nejakou chvilku, pravda.
